Na palubě drakkaru

Blesk osvítil záliv vyklizený přicházející bouří. Na vrcholku jedné z vysokých vln, bušících do kamenného mola přístavu, se na okamžik zaleskla vysoká příď cizí lodi. V tomhle počasí by se ale plavil jen šílenec... pokud ovšem ta loď není drakkar, dračí loď pirátů a mořských válečníků!
Napsal Rytíř
Není snad nikdo, kdo by u nás neznal pověst o divokých severských válečnících a mořeplavcích. Vikingové. Při vyslovení tohoto slova se ve středověku třásla pobřeží celé západní Evropy. Pokud toužíte přenést se do časů odvážných plavců a drsných dobyvačných bojovníků, nebude jistě na škodu vědět něco málo o lodích, které tvořili nedílnou součást jejich pověsti. Lodích, které je provázeli celý život, byly mistrným a nejlepším výdobytkem jejich techniky, řemesla a umění. O dračích lodích, o drakkarech.
Vzhledem k obecně nepříznivějšímu podnebí a mnohem nepokojnějšímu oceánu, který Vikingové na svých lodích brázdili, se konstrukce vikinských lodí značně odlišovala od starověkých lodí, přestože z nich bezesporu vycházela. Po započetí dobyvačných výprav na pobřeží Evropy se i u Vikingů začalo oddělovat loďstvo obchodní, zejména tedy rybářské, a válečné. Hlavním požadavkem na válečnou loď Vikingů nebyla jen obligátní rychlost a manévrovatelnost, ale též maximálně mělký ponor i při plném zatížení naloděným vojskem - to jim umožňovalo plavit se jak podél pobřeží, tak i hluboko do vnitrozemí osídlených oblastí na hladinách velkých řek a přepadávat nic netušící města a osady. Ovšem od rybářských a obchodních lodí se válečná plavidla lišila především svou velikostí, která byla až dvojnásobná.
Drakkar neboli dračí loď nebyl vlastně konkrétní typ lodi. Vikinské lodě se tak nazývali podle zdobených přídí, které byly vyřezávané do podoby dračí hlavy. Některé lodě, většinou menší, měly příď ozdobenou vyřezávanou hadí hlavou, ty se podle toho někdy nazývaly snekkar, známy jsou též pod názvem karv. V dalším textu budu drakkar pro jednoduchost představovat v jeho nejobvyklejší podobě jako typickou válečnou loď Vikingů.
Vikinský drakkar

Konstrukce a vzhled drakkaru

Drakkar měl různou délku, nejčastější byla od 30 do 40 metrů, i když jsou známy drakkary menší i ještě delší. Loď této délky však byla relativně standardním válečným plavidlem Vikingů, oni sami ji nazývali prostě "dlouhá loď" (langskip). Drakkary měly šířku zhruba šestiny délky. Trup tvořila konstrukce kýlu, žeber, přední a zadní vaz, okrajové obrubnice a plášť sestavený tzv. klinkerovou obšívkou (viz Slovník mořského vlka). Kýl byl z jednoho kusu dubového dřeva, stejně jako obě vaznice. Ty se v oblouku vypínaly vysoko nad boky trupu a jejich zakončení se stávalo uměleckou výzvou severských řezbářů, právě zde vznikaly ony proslulé dračí a hadí hlavy. Dračí lodě byly otevřené, neměly trup uzavřený palubou.
Stěžeň Vikingové upevňovali do mohutného dubového bloku ležícího uprostřed na dně lodi; býval borový, dlouhý polovinu až dvě třetiny délky lodě a v případě potřeby se dal sklopit. Vztyčený stěžeň byl lany upevněn k přednímu i zadnímu vazu a také k obrubnicím. Plachtu používali jen jednu, obdélníkovou nebo čtvercovou, zhotovenou z vlněné látky; připevňovali ji na horní ráhno.
Kromě plachet měl drakkar i vesla, vždy však jen v jedné řadě. Bývala dlouhá maximálně 6 metrů, vyráběli je nejčastěji z borového dřeva. Uchyceny byly v obšívce vždy mezi jednotlivými žebry, v otvoru pro ně vyvrtaném. Zatékaní vody do lodi kolem otvoru bránila kožená manžeta, která byla kolem vesla upnuta. Otvory byly rozšířeny tak, aby se jimi protáhl i list vesla, když bylo třeba ho uložit do lodě. U otvorů s vesly nebyly žádné pevné lavice, takže veslaři si buď přinesli malé stoličky či bedny, nebo museli stát v předklonu a veslo při záběru tlačit od sebe místo táhnout k sobě. Počet vesel se lišil podle délky, u typického drakkaru jich bylo 30. K řízení směru plavby sloužilo kormidelní veslo. Bylo vždy jen jedno, na zádi na pravém boku lodi. Vikingové upravili jeho uchycení k trupu a poněkud vyvýšili stanoviště kormidelníka, díky čemuž bylo velmi lehce ovladatelné i na rozbouřeném moři a loď na něj výborně reagovala; podle dochovaných zpráv mnohem lépe než starověké veslice.
Na obrubnicích lemující trup drakkaru byly úchyty, na které Vikingové během plavby věšeli své štíty. Jednak se jim nepletly v lodi a jednak tím navyšovali vlastní boky lodě a chránili se tak před vysokými vlnami i střelami nepřátel.
I Vikingové používali kotvy, zpočátku římské s vyvažujícím dřevěným břevnem na konci, které zajišťovalo zabodnutí jednoho z háků do dna. Velmi záhy však vyvinuli svou vlastní kotvu, tzv. normanskou, se čtyřmi i více háky na konci, které zajistily, že se kotva vždy alespoň jedním hákem někde zachytila; příčné břevno pak už bylo zbytečné. Ostatně tuto jejich kotvu používáme v podstatě nezměněné podobě dodnes...

Posádka

Od starověkých lodí se vikinské odlišovaly v jednom velmi důležitém bodě - nebylo na nich místo pro otroky. Vikingové se na svých lodích vydávali dobývat kořist a slávu, otrok nemohl mít ani jedno. Veslaři byli proto normálními členy jejich družiny a po dosažení cíle se chápali zbraní a vrhali do boje jako všichni ostatní. Totéž platí o ostatních lodnících - život Vikingů byl natolik těsně spjat s mořem a plavbou po něm, že námořnická zručnost u nich nebyla ničím výjimečným a musel ji zvládat každý válečník.
Samozřejmě že i u nich se postupem času vyvinula jakási specializace, každý nemůže umět všechno. Krom veslařů měli např. muže pravidelně stojící na přídi na hlídce, když proplouvali mělkými vodami, aby je varoval před útesy a mělčinami. Další předem určení muži se starali o plachtu. Hned po veliteli lodě byl ctěn kormidelník (někdy to bývala jedna osoba); kormidlo Vikingové nesvěřili do ruky jen tak někomu, vždyť právě na jeho zručnosti a umu často závisel život všech lidí na lodi.
Nejmohutnější dlouhé lodě (na délku měřící 45 metrů) uvezly krom veslařů ještě asi 200 dalších válečníků. Vikingové žili v rodové společnosti, posádku jedné nebo i více lodí proto až na výjimky tvořili navzájem spříznění bojovníci.

Plavba

Ve svých drakkarech se Vikingové beze strachu vydávali i na dlouhé plavby po širém moři. Tyto lodě měly tak výborné plavební vlastnosti, že byly bezpečné i na dost rozbouřeném moři. Je známo, že Vikingové byly velmi zruční a odvážní mořeplavci. Mnohem více než lidé na starověkých veslicích také využívali plachtu, která také co do plochy byla větší než na středomořských galérách - její šířka byla obvykle rovna polovině celé délky lodě.
Díky velké plachtě dosahovaly drakkary za příznivého větru běžně cestovní rychlosti 10-12 uzlů (cca 18,5 - 22 km/h), za bezvětří pouze pod vesly prý až 5 uzlů (cca 9 km/h). Vzhledem ke konstrukci a profilu trupu nepřesáhl ponor drakkaru 2 metry.
Při svých plavbách se orientovali zejména podle pobřeží, podle zdaleka viditelných orientačních bodů, které znali buďto z vlastní zkušenosti, nebo z vyprávění jiných mořeplavců. Není známo, že by využívali nějaké navigační mapy nebo plavební deníky. Přesto znali převládající směry větrů a proudů široko daleko kolem své země a dokonale je při svých plavbách využívali. Podle barvy moře a druhu mořských chaluh a řas dokázali určit oblast, kde se nacházejí i na volném moři. Při plavbě přes oceán s sebou brávali mořské ptáky. Ty pak vypouštěli a když se pták rozlétl nějakým směrem, následovali ho, protože věděli, že tam leží země. Když se vrátil zpět na loď, věděli, že zem je ještě daleko.

Boj

Narozdíl od starověkých veslic drakkary nikdy neměly beran. Boje severských válečníků se totiž zpočátku jen zřídka odehrávaly na palubách lodí. Jejich taktikou byl rychlý, pokud možno nepozorovaný nájezd na zem a usedlost nepřítele a jeho přepadení po souši. Právě z tohoto pojetí boje vycházela konstrukce jejich lodí. V době, kdy měli Vikingové již dost lodí na to, aby se mezi nimi mohly odehrát větší námořní boje, už měli dávno mnohem snazší cíl než vlastní sousedy - bohaté pobřežní státy na západě a jihu Evropy.
Vikingové byli ovšem i neblaze proslulí piráti. Při střetu plně obsazeného pirátského drakkaru s obchodní lodí boj rozhodli lučištníci a kormidelníci svým manévrováním. Pokud piráti svou kořist dostihli, boj ukončila abordáž, při níž musel nutně zvítězit útočník, protože obchodník namísto vojska vezl svůj náklad. Když se střetla loďstva složená z drakkarů, boj probíhal obdobně - nejprve intenzivní ostřelování šípy a oštěpy, následované abordáží. Snahou velitelů bylo dosáhnout při ní početní převahy tím, že jednu loď napadlo zároveň několik spojeneckých lodí. Materiální ztráty byly při tomto způsobu boje v podstatě minimální, narozdíl od lidských, což Vikingům vyhovovalo.
Těžko říci, jak by dopadl střet drakkaru se středomořskou galérou - výhoda by podle mého názoru byla spíše na straně drakkaru, protože ten byl pod plachtou buď stejně rychlý nebo rychlejší, než soudobá víceřadá veslice s beranem, a pod vesly byl zase obratnější, takže by bylo velmi obtížné ho úspěšně taranovat. Navíc měl na palubě v podstatě jen samé válečníky, narozdíl od starověkých veslic s otroky u vesel, takže abordáž by jednoznačně vyznívala v jeho prospěch. Výhodou galér by ovšem byla přítomnost válečných strojů na palubě a také využití ohně v boji - ani jednu z těchto zbraní na svých lodích Vikingové nepoužívali.

Závěrem

Národ rybářů, pirátů a krvelačných válečníků má snad každý fantasy svět. Vikingové jsou pro ně opravdu skvělým vzorem; pokud se chcete se svými postavami plavit na drakkarech vstříc slávě dobyvatelů a objevitelů, najděte si čas a přečtěte si i něco málo o jejich kultuře a výzbroji. Věřte, že pro vás pak už nebude problém propadnout kouzlu jejich drsného, dobrodružného života.
Použitá literatura
Václav Patočka: Válečníci pod plachtami korábů
Jim Cornish: Viking ships
O tomto článku a obecně celé problematice hraní na vodě můžete podiskutovat na fóru
Napsal Rytíř 07.03.2006
Zaslat reakci na článek
Velikost okna: [1] [2] [3]
Tagy:
Vaše IP adresa není z "bezpečných" adres. Příspěvek se odešlou pouze se správně opsaným kódem. Pokud nechcete opisovat kód, můžete se přihlásit (pokud nemáte účet, nejprve se zaregistrujte), nebo nám poslat informaci na PM a my Vaši IP adresu přidáme.
Věděli jste, že...
Na d20.cz můžete mít svůj vlastní blog. Pokud chcete napsat o nečem, co alespoň vzdáleně souvisí s RPG, můžete k tomu využít našeho serveru. Tak proč chodit jinam? >> více <<
Jak se chovat v diskuzích
Přehled pravidel pro ty, kteří k životu pravidla potřebují. Pokud se umíte slušně chovat, číst to nemusíte. >> více <<
Formátování článků
Stručné shrnutí formátovacích značek zdejších článků, diskuzí, blogů a vůbec všeho. Základní životní nutnost. >> více <<
ČAS 0.10309600830078 secREMOTE_IP: 54.221.110.87