Tuleníkovi zapomenutý Argonantus:
Napsal jsi toho strašně moc, a je v tom plno vedlejších tézí, které možná nikoho nebudou bavit (ostatní to tedy radši přeskočte):
1) S pobavením přijímám informaci, že "kravaťácká" literární věda dospěla někam k Ondřeji Neffovi a osmdesátým létům. To je pokrok. Za další desetiletí se možná pochopí, že draci jsou podstatní.
2) Harry Potter je totální odbočka, ale zapište, že naprosto nesouhlasím.
3) Pojem postmoderny je diskutabilní od svého vzniku, a stejně jako názvy většiny slohů vznikl tak nějak mimochodem a jako nadávka. Používám ho pro popis umění, které je v jistém smyslu úplným opakem toho, co vycházelo z kánonů moderního.
Tedy - primárnost pocitů nad fakty; křivky nad přímkou a nerovností nad plochou; obdiv ke všemu živelnému a neorganizovanému; převaha efektu nad pravděpodobností; "přesah", ať to znamená cokoli; povinná zajímavost tématu i výtvoru; časté citace, pastiše, parodie.
Patří k tomu také úplně nové formy, v minulé epoše technicky nemožné; například vše, co jakkoli souvisí s computery; tedy třeba počítačová hra (v momentě, kdy ji prohlásím za umění, pravověrný modernista padne do mdlob).
Název sám je problematický, ale jiný není, takže co. Gotika se také chytila, i když je to podivné slovo. Tvrzení, že "pojem postmoderna je fakticky zbytočný" určitě vymyslel postmodernista.
4) Co je opravdu důležité; lidé mého věku se dělí na ty, kteří se s postmodernou nesmířili, nesnáší ji, nechápou, a odcházející moderní svět je pro ně ztraceným rájem; a na druhé straně na pár úchylů, kterým se to líbí, a kteří do moderního věku stejně nikdy nepatřili. Což je můj případ.
Jisto je, že pokud se něco uzavřelo, pak je to moderní svět; je úplně out; a jen to pár uměnovedcům zapomněli říct.
5) Debata o konci komunismu tu už byla, a postavení RPG nebo fantasy je poměrně probádané; doporučuji třeba Aquillu na debatě o DrD v RPGF. Prakticky se nevyskytovalo ani slovo "fantasy", a pokud se tu a tam mihla nějaká podobná záležitost (opravdu raritně - například Nekonečný příběh, Hobit), pak se bu´d vydávala za scifi, pohádku nebo něco podobného.
Píše:
Osobne si myslím, že vtedy zo strany odbornej verejnosti neexistovalo rozlišovanie medzi SF a fantasy
Asi takto.
Píše:
v ZSSR v tomto fungovali ale úúúplne inak (vlastním stádo ruských prekladov západnej tvorby, ktorá u nás nevyšla), a to tak, že u nás by sme boli radi, ak by sme tak fungovali.
Tohle poněkud nesdílím. Jinak psali a četli toho hodně, ale co jsem tak měl možnost číst, tak to byly opravdu otřesné kraviny.
6) Píše:
noir má úplnú pravdu o tom, že ignoruješ komunikáciu naprieč dejinami...
Řekl bych, že to je nejzdařilejší hláška za posledních mnoho měsíců.
Dávám na zvážení, zda náhodou nejde pouze o odpor ke komunikaci s nekonečně namyšleným moderním věkem, který zná ta jedině správná kritéria všeho, a daleko zpupněji ignoruje věky minulé; například draky.
7)Píše:
napr. moje osobné kritérium dobrej SF je jej fyzikálna (a nielen) uveriteľnosť, pričom to ale vonkoncom nemusí znamenať dodržanie fyziky z 1. ročníka PRIF UK...
Kritérium "uvěřitelnosti" chápu o dost volněji, a u fantasy by bezpečně selhalo. Vedlo by přesně k těm důsledkům, které tu reprezentuje ten "kravaťácký" pohled Jiřího Čistírenského; je to nereálné, a tudíž pro adolescenty.
8) Píše:
Chandler je majster jazyka takmer na Hemingwayovom leveli :)
Trvalo asi padesát let, než může být tato věta bez problémů vyslovena. U Lovecrafta to ještě pár let potrvá, ale už se to blíží taky. Jen ho asi nebudou přirovnávat k Hemingwayovi.