Noir:
Tu Nobelovku jsem zcela přehlédl, ale jinak souhlasím, že bitva o scifi je asi už dobojovaná (asi po padesáti letech).
Bitva o fantasy určitě ne (viz Kultura kriplů nebo Jiří Čistírenský).
Píše:
má se současná fantasy opravdu čím chlubit? Je opravdu inovativní, nahlíží někam, kam se dosud nikdo nevydal, nebo ukazuje svět jinak? Pracují jají autoři nápaditěji s jazykem? Obávám se, že na všechny otázky zní odpověď NE.
Souhlasím s tím, že to je slovo do pranice, a sdílím i část výhrad. Ano, velká část fantasy je zakletá ve svém žánru a v jednoduchém stylu. Znáte jeden román, znáte skoro všechny. Za Tolkiena nahlédl málokdo.
No a přece; Holdstock nebo Simmons prostě umí psát. Susan Clarková taky. Nebo Clive Barker. Nebo Neil Gaiman.
Pravidlo, že drtivá většina všeho je zoufalý brak, platí na fantasy stejně jako na cokoli jiného. Nemyslím, že by byl ten průměr u fantasy nějak horší.
A nevidím důvod, proč brát na fantasy nějaká přísnější měřítka, než na "normální literaturu". Jako se nemůže scifi literatura zcela distancovat od rozmile béčkových řemeslníků na způsob J.M.Trosky, tak má realistická literatura na triku Rosamundu Pilcherovou a jiné chrliče spotřebního zboží.