Mě osobně tohle dělění na úmění a řemeslnou práci přijde hrozné. DObrá řemeslná práce je totiž většinou o dost lepší než úmění.
Mít tu moc, tak většina galerií moderního úmění lehne popelem. V dračím ohni :D.
Já osobně dělím fantasy jen na špatnou dobrou a velmi dobrou.
Špatnou ani nedočítám, například novější díla od Davida Edingse. Belgariad a Maloreon, nebo třeba i Elenium se mi hodně líbily, ale teď už všechny jeho knihy mají stejný scénář: Skupina kladných postav odstřeluje jednoho záporáka za druhým, jen proto, že je řečeno že jsou ti špatní a oni ani navíc nemají šanci se bránit. Asi nejdál to v tomto směru dotáhl v sáze Althalus.
Do dobré fantasy bych toho zařadil hrozně moc, knížky stojí za to přečíst, ale nic mě neláka otevřít je znova a přečíst si je podruhé nebo potřetí, jako to dělám s díly, které řadím do poslední kategorie vynikajících.
Popravdě Tolkien je sice fajn, četl jsem ho dvakrát, ale podruhé už jsem zpoustu pasáží přeskakoval :-(
Zde bych rád vyzvedl především "řemeslníka" Feista, Žambocha, Pratcheta, Howardův román Conan-Hodina draka, Ságu ohně a ledu a v neposlední řadě vynikající ságu o trpaslících od Markuse Heitze.