Atterdag: Klidně bych ho nechal útočit. Ale s nevýhodou k hodu na útok. (Což může být problém vzhledem k zákeřnému útoku, který vyžaduje výhodu.)
Kdyby hobit ještě zlobil, tak to může být tím, že mu nebojové části přijdou zdlouhavé. Tam pomáhají náhodná střetnutí, která nemusí být nijak komplexní. Stačí třeba hospodská rvačka nebo nějaká potyčka na ulici, do které se hobit zapojí, v lese třeba útok kance či medvěda. Nemusí bojovat ani celá družina. Klidně ať dojde k boji v situaci, kdy je hobit někde sám (například když se vrací uličkami města pozdě večer apod.). 5e je v tom velmi dobrá, že tyto krátké potyčky bývají velmi rychle vyřešené.
Co se týče samotné vraždy: Pokud hrajete s frakcemi, tak hobitova frakce (třeba jeho zlodějský cech) by mu měla dát jasně najevo, že je něco jako zlodějská čest a vymezit pravidla, koho je podle kodexu možné zabít a koho ne. Pokud chce hobit stoupat v žebříčku frakce, měl by se řídit kodexem. Víc o tom najdeš v dosavadním překladu DMG v části o frakcích. Také se můžeš domluvit s hráčem, nakolik mimo boj chce využívat své ideály/pouta/vady a zkusit ho zabavit dějovými prvky speciálně ušitými na ně. Hráč by měl taky jasně vědět, že zlé přesvědčení, které se váže k zabíjení civilizovaných ras, se nehodí k vašemu stylu hry.