sirien: Já jsem zjistil, že dodělat a odladit doplňky k FC není zase tak lehká věc, jednodušší mi přijde vzít něco, co je hotové. Ve výsledku bych se stejně vždy něčím inspiroval, tak je lepší si vzít už hotové to, co mě inspiruje. Osobně mám nejradši pořádně temnou heroickou fantasy plnou magie a nadpřirozena s příběhy, které hýbou dějinami světa. S Powered by Fate hrou jsem se vlastně ještě v praxi nesetkal, tak uvidím, až si přečtu Freeport. Zatím se mi ale D&D5 moc líbí, tak ho asi jen tak neozkouším.
York: Já jsem nehrál postavu v klasické hře snad deset let. Teď jsme ale dohráli jeden příběh a máme jiného GM, než mě, tak se těším jak malý kluk. GM připravuje svět, kde se bude hodně řešit původ magie a souboj bohů a draků, tak jsem si připravil paladina drakorozeného, to bude mazec :-D
Gurney: Já jsem hrál asi rok D&D3.5E jako hráč a asi pět sezení jsem vedl D&D4e jako GM. A oboje jsem neměl rád. U 3.5E byla kupa featů, ale většina z nich dávala jen bonus +1 do něčeho a ty byly také nejprotěžovanější. Mechaniky byly rozházené, nastavení se stále přepočítávalo, postavy byly příliš specializované, a peklo byly útoky z příležitosti (to padá na vrub tehdejšímu GM, který se vyžíval v hýbání figurkami po plánu a vždy měl vše lépe spočítané než my, takže jemu vše přesně vyšlo a nám vždy o jedno políčko ne). 4E u nás skončila jak "Větší bere" - házeli jsme po sobě kartičkami s powery, ale vytratila se hra za postavy.
5E se podle mého podařila spojit jednoduchý systém a zajímavý vývoj postav. Systém je univerzální a jednoduchý. Pokud vezmu jádro, je to d20 + dovednost(atribut) + (zdatnostní bonus) vs DC/opoziční hod. K tomu HP, základní zranění d6 a obecné atributy a dovednosti a máme systém, který by mohl stát sám o sobě po boku jiných univerzálních dovednostních systémů. Pomocí základního systému je možné vyřešit libovolnou situaci ve hře.
Zbývalo dodělat systém povolání - a zde se designéři rozhodli ke kroku, který zapřičinil, proč jsem si vybral právě D&D5e. Autoři se rozhodli, že přidávat bonusy k obecnému systému je cesta, kterou se nechtějí vydat. Na místo toho jsou povolání postavena na rozšiřování možností uplatnění nad rámec obecného systému dovedností. Některým mohou chybět optimalizační orgie, já je ale nikdy neměl rád a jsem vděčný za povolání, která jsou v D&D5e.
Každé povolání se na každém levelu naučí něco nového, co ale neslouží ke zvýšení bonusů v obecném systému, ale přidá úplně novou možnost jak řešit výzvy ve hře. A přestože je každé povolání koncepčně úplně jiné, mechanicky se vše řeší stále jedním obecným pravidlem.
Jako příklad uvedu druida a jeho změnu ve zvíře. Už od začátku se umí proměňovat v menší zvířata. Může se proměnit jak v malé zvíře, lasičku nebo krysu, a využít jeho mrštnost a nenápadnost a prozkoumávat, může se proměnit v bojovější zvíře, vlka nebo pantera, a využít jeho sílu nebo se může proměnit v jezdecké zvíře, koně nebo pštrosa, a využít jeho rychlost. Postupem času se naučí proměňovat ve zvířata z vodního živlu a hned se jeho potenciál rozšíří, když se jako chobotnice proplétá lanovým lodí nebo jako žralok sleduje odplouvající člun. Dalším krokem jsou tvorové, kteří umí létat. Sokol, který dokáže varovat vojsko před útokem, nebo ptáh noh, který dokáže ulovit slona, nebo královský orel, který se vrhá do bitvy s jezdcem na zádech. Když už to vypadá, že je potenciál přeměn ve zvíře vyčerpán, naučí se druid proměnu v samotného pána živlů, elementála. A aby toho nebylo málo, o chvíli později se naučí ve zvířecí/elementární podobě i kouzlit. A takto bych mohl pokračovat u všech povolání.
Nejde o bonusy, nejde o větší sílu, jde o nové možnosti, které každým levelem rozšiřují potenciál postavy a rozvíjejí hru za ni. Tvůrci se tímto přesně trefili do mého vkusu.