Rozdíl je mnohdy ale jen +1 (k hodnotě, ne opravě) do statu, protože hodně featů dává +1 do statu a k tomu jistou schopnost.
Hlavní důvody jsou podle mě dva. Jednak že hráči hrají tažení jen do 10. úrovně, takže těch příležitostí pro získání odborností moc není a pak že schopnosti z nich jsou jen hodně situační, zatímco oprava vlastnosti se používá častěji. 5E má taky hodně nových hráčů, kteří hrají hodně "rules-lite" a odbornosti jsou pro ně přílišná komplikace.
Mě to zaujalo hlavně z pohledu, že nejvíce hranou rasou jsou lidé a hrát člověka je jediná možnost, jak se dostat k featu na 1. úrovni. Já, když si beru člověka, tak si zpravidla beru feat, protože je to schopnost, co mou postavu odlišuje, a navíc je to zpravidla schopnost, co mě odlišuje i od všech ostatních lidských postav (protože každý si bere jiný feat). Ale jak je vidno, to, že jsou lidé nejvíc hraná rasa, ještě neznamená, že to hráči dělají hlavně kvůli odbornostem.
Tarfill píše:
Nemyslím si. Alespoň z mojí zkušenosti hráči okolo mě
Toto jsem slyšel ve spojitosti s DnD mnohokrát. Ve spojitosti "DnD je jen o boji", "4E je nejlepší edice", "odbornosti jsou must-have", "černokněžníka nikdo nehraje", "páté edici dávám rok, maximálně dva" atd. atp. Ale problém je, že DnD hraje tolik lidí a tak různorodě, že člověk má představu ze své bubliny, která obecně může být menšinová, a to i značně. Mě třeba teď překvapilo, že hráči z youtube kanálu StrangersAndDragons překládají Wisdom jako Vůli, a to jsem myslel, že Moudrost je už hodně zažitý termín. Nebo mě překvapil případ člověka, co byl vášnivým hráčem WoWka, ale k DnD 5E se dostal přes videa Critical Role a chce hrát ne-powergamovsky. Respektive žádné stolní RPG zatím nehrál, ale
shání v Bratislavě hráče na 5E.
Wizardi naopak mají hodně dobrou představu o tom, kdo a jak hraje DnD, respektive jaké trendy jsou jak oblíbené a hrané.