Colom: Ono je to tak, že pracuješ s natolik reálnými předpoklady a úvahami nakolik ti to znalosti dovolí. Zatímco survival jako takový (nebo zbraně atd.) si dokážeme představit velice živě a není problém si tak odvodit nějaké postupy, tak už v odhadu chování společnosti se začneme pohybovat na tenkém ledě.
Těch několik odhadů jak se společnost zachová, založených na situaci ve chvíli, kdy celá společnost funguje (někdo s infarktem leží na chodníku a ostatní ho překračují) a nebo na situacích jak se chová v případě lokalizovaných katastrof, které mají časově a místně omezené působení (povodně japonsko, amerika, zemětřesení atd.) jsou hodně odlišné od toho, jak se bude společnost chovat ve chvíli, kdy jde o globální katastrofu, která nemá omezenou platnost.
Pro posouzení takového chování by bylo potřeba psychologa a sociologa a i tak se to bude lišit odborník od odborníka. K tomu by nám mimochodem pomohlo sehnat právě to povídání o zombie postapo s psychologem, na které jsem se už odkazoval.
Další kapitolou jsou potom zombie. Vznik viru, jeho šíření, jeho projevy. Tady už jsme všichni za tenkým ledem a tak je dobré využít nějaké předpoklady, aby se mohla diskuze vyvíjet. Už samotná existence zombie viru je sci-fi, takže pokud se chceme dostat dal než k tomu, že zombie apokalypsa se nemůže odehrát, protože zombie jako takové nemohou existovat, tak musíme v této oblasti, kde už nikdo z nás nemá a nemůže mít odpovídající vědomosti, použít dostupnou fikci :)